Zapomínám na svět,

když mám rozečtenou dobrou knihu.

A nějaký svět tvořit, to je ta největší radost...

SABINA ZELENÁ

O mně

© Sabina Zelená

Momentálně žiji v Západní Austrálii se svým synem. Psaní se věnuji ve volném čase a právě pracuji na dvou dalších románech. Zajímají mě silné lidské příběhy a právě proto se sama věnuji emocím, složitým situacím a vztahům – mezi ženami a muži, rodiči a dětmi, sourozenci, přáteli... Nejraději čtu knihy o postavách, které mě dojmou, rozpláčou, vystraší, naštvou rozesmějí, nadchnou, poučí... a doufám, že moje romány čtenářům přinesou to samé.

O spisovatelské kariéře jsem začala snít snad už v době, kdy jsem si poprvé uvědomila, že knihy, než se objeví na pultech knihkupectví, musí někdo napsat. Četla jsem neuvěřitelné množství příběhů a postupně se moje nerozhodnost mezi žánry začala ubírat k fikci pro ženy. Samozřejmě jsem se neustále probírala i příručkami o psaní a těsně po dostudování v mé hlavě začal vznikat první příběh, ač jsem se do jeho zpracovávání pustila až o několik let později.

V rodné Praze jsem si našla práci a v náhlém popudu ji opustila, abych mohla s batohem na zádech objet Nový Zéland a pořádný kus Austrálie. Tam jsem konečně vzala tužku do ruky a pustila se do prvního románu.

 

Ten jsem si nejdřív pečlivě rozplánovávala a poté se celé tři roky ploužila napříč několika jeho verzemi. Bylo to časově a psychicky vyčerpávající, ale zároveň mě to vnitřně uspokojovalo. Vytrvala jsem v úsilí a po nějaké době román Tisíc východů slunce konečně spatřil světlo světa. S každým dalším příběhem se učím něco nového o umění psaní a o nátuře a chování člověka v neznámé, vypjaté situaci. Nejdelší cesta domů je mým druhým počinem; těsně v závěsu za ním stojí Stmívá se dřív.

© Sabina Zelena 2017, DesignTyponet